Mravenečník velký
sekce: Sport - kultura - akce
nafoceno: 02.02.2012
autor: Zoo Olomouc
Mravenečník velký
Mravenečník velký /Myrmecophaga tridactyla/
Starší název: mravenečník tříprstý
Řád: chudozubí
čeleď: mravenečníkovití
18 – 40 kg, březost 160 – 197 dní, rozšíření: jižní Belize až severní Argentina
Největší z žijících chudozubých.
Ocas slouží mravenečníkovi jako přikrývka, stočí se do klubíčka a ocasem se celý přikryje. Tropické lijáky ani chladné noci v horách mu nevadí.
Na předních končetinách má tři drápy, našlapuje na klouby, aby zabránil jejich obrušování.
Nejraději chytá malé zemní mravence, velké kousavé druhy a termity pomíjí. Mraveniště nikdy nezničí úplně, aby si zajistil potravu i napříště. Denně spotřebuje až 30 000 mravenců, proto nachodí denně mnoho kilometrů. Žije samotářsky je to denní tvor, jen v místech hustěji osídlených lidmi spíše ponocuje. Nejlépe se mu daří v pampách a v pralesích na 1 km 2 dva mravenečníci.
Je výborným plavcem a rád se koupe. Umí šplhat, ale stromové mravence přenechává jiným druhům mravenečníků.
Rozmnožuje se bez ohledu na roční období, mládě se vozí matce na zádech. Matka jej kojí
4 - 6 týdnů.
Dospívají ve věku 2 – 4 let. Při dobré péči vydrží v zoo žít i 25 let.
První dva mravenečníky velké získala olomoucká zoo od obchodníka se zvířaty. Zvířata, původem z Guyany, přicestovala 29. ledna 2004. V té době nebyla podle našich předpokladů ani rok stará.
Chovatelka, Hana Dostálová si je, pojmenovala. Větší samec je Sylvin a menší samec Mirek. Sylvinova hmotnost byla těsně po příjezdu do olomoucké zoo 22. 2. 2004 29 kg, Mirkova 23 kg.
Zvířata nebyla agresivní, ošetřovatelka k nim mohla vejít, dokonce je i vzít do náruče. Nechala se dokonce i sprchovat.
V zajetí se živí se směsí mléka, vajíček, minerálních látek a vitamínů, krupičné kaše a banánů. K obědu mají hustší směs tvořenou rozmixovaným drůbežím nebo hovězím masem, ovesnými vločkami, banány nebo jablky a vitamíny. Přidává se také trochu rašeliny. Jako pochoutku dostávají i myšátka a novorozené potkany.
Mirek v roce 2008 odcestoval jako chovný samec do Zoo Dortmund, kde má již několik potomků a za něj jsme dostali tehdy jedenáctiměsíční samičku jménem Pia ze Zoo Stuttgart.
Na to, zda bude spojení Sylvin - Pia úspěšné, si chovatelé v olomoucké zoo museli počkat skoro tři roky. V neděli 11. září se samici Pie, narodilo první mládě.
Mládě přišlo na svět ve venkovním výběhu, přímo před zraky návštěvníků. Po porodu se matka s mládětem odebrala do ubikace, kde byla pro jistotu oddělena od samce, který byl porodu přítomen.
Druhý den po porodu bylo mládě zváženo. Jeho hmotnost činila 1 740 gramů. Na váze začalo k velké úlevě chovatelů přibývat až v pátek 16. 9. Po týdnu života se hmotnost malé samičky zvýšila zatím na 1 800 g. 19. 9. byla hmotnost mláděte 1850 g.
Je to první mravenečník velký, narozený v České republice. Za posledních 12 měsíců se v zoo celého světa narodilo pouze 20 jedinců.
Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi vzácné mládě, s jehož odchovem zatím nemáme zkušenosti, jihoamerický pavilon byl pro návštěvníky dočasně uzavřen. Chceme, aby měla matka s mládětem klid a předešli jsme jakýmkoli komplikacím způsobeným vyrušením zvířat.
28. září 2011 byl pavilon opět zpřístupněn veřejnosti. I když tento den přišlo do zoo několik tisíc lidí a většina jich prošla i jihoamerickým pavilonem, Pia se chovala klidně.
Malá samička, která ještě zatím nemá jméno, byla oficiálně představena novinářům 27. října. Její chovatelka jí zatím říká Holčina.
Holčina je chovatelkou pravidelně vážena a potěšující zprávou je, že se jí porodní váhu podařilo zdvojnásobit již v sedmém týdnu života. 26. října její hmotnost činila 3, 70 kg.
18. ledna mladá samička překročila hmotnost 10 kg.
Od dvou měsíců již pojídá stejnou potravu jako její matka, které ji přibližné od té doby přestala kojit.
Oblíbenou pochoutkou mláděte je syrové vajíčko. Matka Pia je ochotna půjčit na chvíli svého potomka chovatelce paní Haně Dostálové za malý úplatek, misku krupičné kaše. Zatímco matka pojídá, může chovatelka mládě zkontrolovat a trochu se s ním i pomazlit.
Jakmile je miska s kaší prázdná, je čas mládě vrátit. Následuje další miska rozmixované potravy a potom již obě, matka i mládě zalehnou a pokračují v dopoledním spánku.